V uplynulém víkendu se představil i rezervní tým starších žáků, který tentokrát vyrazil ukázat své florbalové dovednosti do haly v Šumperku. To se nakonec povedlo na výbornou, jelikož si hráči mohli připsat dvě vítězství a ještě k tomu nabrat nové zkušenosti, které posbírali z mnoha herních situací na hřišti i mimo něj.
V sobotu 21. února se kategorie mladších žáků vydala do Ostravy k dalším zápasům v rámci Ligy mladších žáků (skupina 7). Turnaj sliboval náročnou prověrku, jelikož nás čekali soupeři, kteří patří k elitě regionu. Naši kluci se ale nezalekli a v hale předvedli velkou porci bojovnosti.
Mladší žákyně odehráli turnaj v Kopřivnici bez jediné porážky.
Další zastávka čekala C tým opět na severu. Tentokrát v Mohelnici se soupeři Saros Olomouc a FBC Playmakers Prostějov.
Uplynulý víkend nabídl také domácí utkání A týmu dorostenců, kde se utkal s Olomoucí a Rožnovem pod Radhoštěm.
SK K2 Prostějov – FBS Olomouc B 2:3 (0:2, 1:1, 1:0)
Branky a asistence: 24. Kaprál (Inderka), 26. Kaprál
K florbalu se to ani nepřiblížilo. Celý zápas bez tempa a nasazení. Díky za nic.
1. FBK Sršni Rožnov p/R – SK K2 Prostějov 3:5 (0:2, 0:1, 3:2)
Branky a asistence: 4. Loebe, 6. Rochla (Kačo), 15. Dvorský (Ředina), 31. Dvorský (Kaprál), 36. Inderka (Rochla)
Druhý zápas byl překvapivě výrazně lepší. Průběh jsme kontrolovali a diktovali jsme tempo hry. Odpovědný výkon se potkal se solidní efektivitou a v suchém triku zapisujeme 3 body.
Za první zápas se upřímně omlouvám všem, kteří se, na rozdíl od nás, odhodlali vstát brzy ráno. Vůbec nechápu, jak si můžeme dovolit zápas se slabším soupeřem tak zásadně podcenit. Inkasujeme třikrát, dostáváme se do křeče a nezvládáme zápas překlopit na svou stranu. Může se stát, že nebudeme efektivní při využívání šancí, může se stát, že nám budou odskakovat míčky a budeme mít smůlu, jsem jen lidi a všichni máme i špatné dny, ale jestli jsme na zápas motivováni a zodpovědně mentálně a fyzicky připraveni prostě není otázkou štěstí. Navzdory tomu, že se soustředíme primárně na výkon (který byl samozřejmě hrozný), je potřeba jít sami se sebou do nepříjemné konfrontace a na rovinu si připustit, že takovéto zápasy je povinnost vyhrávat.
Po příjemné pauze sedmnácti zápasů se za stmívání dostáváme do utkání druhého. Daří se nám předvést náš standard a zápas v klidu kontrolujeme. Držíme míček a vypracováváme si šance proti pasivnímu soupeři, který přijel pouze s osmi hráči do pole. Až na výjimky nepřipouštíme žádné zásadní ohrožení naší branky a vytváříme si náskok čtyř gólů, Závěr není stoprocentní ale stačí.
Aby nebylo vyjádření pouze negativní, tak bych rád přidal trochu kontextu. Je fantastické, jaký progres se nám za posledního dva a půl roku podařilo udělat. Konkurenčním týmům jsme stále blíže, a tak není v pořádku se spokojit s výkonem a výsledkem obou zápasů, jako celku. Rok zpět by bylo hodnocení podobného projevu rozhodně pozitivní, ale momentálně víme, že máme na víc a bylo by alibistické na sebe neklást vysoké nároky. Pokračujeme v procesu dále. Závěrem díky hráčům (za druhý zapas), soupeřům, rozhodčím i všem přihlížejícím.
Pořízka – Somr, Ředina, Tyl, Rochla – Inderka, Kaprál, Dvorský, Kačo, Pustějovský, Loebe
