V 21. kole divize - D se mužský A-tým vydal na poslední venkovní utkání v sezoně na půdu 4. celku tabulky - Aligators Klobouky. Po sympatickém výkonu na hřišti nám sice výsledek nezajistil zisk žádného bodu, ale zlepšený herní dojem dokázal částečně napravit pachuť prohry.
V uplynulém víkendu se představil mužský A tým na domácí půdě. Kde změřil své síly se soupeřem Snipers Třebíč, kterému měl z prvního vzájemného utkání, co vracet. Odplata se nakonec povedla na jedničku, po jasném průběhu zápasu zvítězilo domácí SK v poměru 12:4.
V neděli jsme se s florbalovou přípravkou vydali na turnaj do Litovle, kde nás čekaly čtyři zápasy proti Olomouci, Uničovu, Lipníku a domácí Litovli. Celý turnaj se nesl v příjemné sportovní atmosféře a pro naše nejmladší hráče byl další cennou příležitostí sbírat zkušenosti ze zápasů.
Rozpis soutěže Olomouckého přeboru připravil mužskému céčku Svatovalentýnské menu v podobě soupeřů z Postřelmova a Lutína.
Uplynulý víkend nabídl také domácí utkání A týmu dorostenců, kde se utkal s Olomoucí a Rožnovem pod Radhoštěm.
SK K2 Prostějov – FBS Olomouc B 2:3 (0:2, 1:1, 1:0)
Branky a asistence: 24. Kaprál (Inderka), 26. Kaprál
K florbalu se to ani nepřiblížilo. Celý zápas bez tempa a nasazení. Díky za nic.
1. FBK Sršni Rožnov p/R – SK K2 Prostějov 3:5 (0:2, 0:1, 3:2)
Branky a asistence: 4. Loebe, 6. Rochla (Kačo), 15. Dvorský (Ředina), 31. Dvorský (Kaprál), 36. Inderka (Rochla)
Druhý zápas byl překvapivě výrazně lepší. Průběh jsme kontrolovali a diktovali jsme tempo hry. Odpovědný výkon se potkal se solidní efektivitou a v suchém triku zapisujeme 3 body.
Za první zápas se upřímně omlouvám všem, kteří se, na rozdíl od nás, odhodlali vstát brzy ráno. Vůbec nechápu, jak si můžeme dovolit zápas se slabším soupeřem tak zásadně podcenit. Inkasujeme třikrát, dostáváme se do křeče a nezvládáme zápas překlopit na svou stranu. Může se stát, že nebudeme efektivní při využívání šancí, může se stát, že nám budou odskakovat míčky a budeme mít smůlu, jsem jen lidi a všichni máme i špatné dny, ale jestli jsme na zápas motivováni a zodpovědně mentálně a fyzicky připraveni prostě není otázkou štěstí. Navzdory tomu, že se soustředíme primárně na výkon (který byl samozřejmě hrozný), je potřeba jít sami se sebou do nepříjemné konfrontace a na rovinu si připustit, že takovéto zápasy je povinnost vyhrávat.
Po příjemné pauze sedmnácti zápasů se za stmívání dostáváme do utkání druhého. Daří se nám předvést náš standard a zápas v klidu kontrolujeme. Držíme míček a vypracováváme si šance proti pasivnímu soupeři, který přijel pouze s osmi hráči do pole. Až na výjimky nepřipouštíme žádné zásadní ohrožení naší branky a vytváříme si náskok čtyř gólů, Závěr není stoprocentní ale stačí.
Aby nebylo vyjádření pouze negativní, tak bych rád přidal trochu kontextu. Je fantastické, jaký progres se nám za posledního dva a půl roku podařilo udělat. Konkurenčním týmům jsme stále blíže, a tak není v pořádku se spokojit s výkonem a výsledkem obou zápasů, jako celku. Rok zpět by bylo hodnocení podobného projevu rozhodně pozitivní, ale momentálně víme, že máme na víc a bylo by alibistické na sebe neklást vysoké nároky. Pokračujeme v procesu dále. Závěrem díky hráčům (za druhý zapas), soupeřům, rozhodčím i všem přihlížejícím.
Pořízka – Somr, Ředina, Tyl, Rochla – Inderka, Kaprál, Dvorský, Kačo, Pustějovský, Loebe
