V 21. kole divize - D se mužský A-tým vydal na poslední venkovní utkání v sezoně na půdu 4. celku tabulky - Aligators Klobouky. Po sympatickém výkonu na hřišti nám sice výsledek nezajistil zisk žádného bodu, ale zlepšený herní dojem dokázal částečně napravit pachuť prohry.
V uplynulém víkendu se představil mužský A tým na domácí půdě. Kde změřil své síly se soupeřem Snipers Třebíč, kterému měl z prvního vzájemného utkání, co vracet. Odplata se nakonec povedla na jedničku, po jasném průběhu zápasu zvítězilo domácí SK v poměru 12:4.
V neděli jsme se s florbalovou přípravkou vydali na turnaj do Litovle, kde nás čekaly čtyři zápasy proti Olomouci, Uničovu, Lipníku a domácí Litovli. Celý turnaj se nesl v příjemné sportovní atmosféře a pro naše nejmladší hráče byl další cennou příležitostí sbírat zkušenosti ze zápasů.
Rozpis soutěže Olomouckého přeboru připravil mužskému céčku Svatovalentýnské menu v podobě soupeřů z Postřelmova a Lutína.
Další turnaj starších žáků ukázal, že letošní tým stále hledá svou pohodu i energii. Přesto nelze popřít jeho potenciál. V Olomouci to nebylo o bodech, ale o lekci. A hráči ukázali, že i když cesta není snadná, sílu mají – jen ji musí přetavit do výkonu.
Jakub Koutný – Adam Foretek, Tobiáš Fraus, Štěpán Hýbl, Filip Jančík, František Jelínek, Michal Kačo, Martin Kameník, Daniel Němeček, Hynek Skácel, Tomáš Stýblo, Jáchym Škultety, Nela Vitásková
FBC Hranice Orli – SK K2
Prostějov
5:3
SK K2 Prostějov – Torpedo Havířov 4:7
Skládání sestavy před turnajem nebylo zrovna snadné. Nemoci a zranění nám často vystavují stopku. Když k tomu připočteme velmi úzkou soupisku, dostáváme se často do komplikací. Tentokrát jsme do A týmu povolali i vybrané mladší žáky – Adama Foretka a Štěpána Hýbla. A kluci ukázali, že mají na to, aby hráli za tento tým. S lehkým respektem, ale obrovským nasazením vletěli do utkání.
První zápas s Hranicemi jako by z oka vypadl tomu minulému s Ostravou. Začínáme skvěle, získáváme navrch, ale pak se najednou něco zlomí a my postupně ztrácíme. Hráči jako by si mysleli, že se vše uhraje samo. V závěru se opět snažíme zápas zvrátit, ale stejně jako minule dostáváme gól do prázdné branky při našem power play.
O přestávce mezi zápasy jsme s hráči měli důrazný rozhovor. Takhle není možné hrát. Takto se nechceme prezentovat. Bez makání a nasazení po celou dobu zápasu nemáme šanci být úspěšní. Museli jsme také upravit systém hry, protože nás čekal zápas s lídrem soutěže Havířovem, který se prezentuje kvalitní hrou a spoustou vstřelených gólů.
Musím před hráči smeknout, protože i když museli hrát úplně jinak, než jsme zvyklí, přenesli na hřiště přesně to, co bylo naordinováno v šatně. Havířov narazil na skvěle pracující a komunikující tým a najednou si s tím nevěděl rady. Kromě nesmyslné chyby v závěru třetiny, kdy jsme inkasovali sekundu před sirénou, by se výkon v první části dal nazvat výborným. Třetinu končíme se stavem 1:3 v náš neprospěch, ale s pocitem, že máme na to uhrát kvalitní výsledek.
Druhá třetina nám bohužel nevyšla. Tři branky v krátkém rozmezí opět srazily veškeré naděje do propasti. V poslední přestávce si dáváme cíl – vrátit se ke hře z úvodu zápasu a třetí třetinu vyhrát na skóre. Z týmu je znovu cítit hladovost a bojovnost.
Cíl splněn. Havířov nás nepřehrává a poslední třetinu vyhráváme v poměru 2:1. Jasně, na třetiny se nehraje – prohráli jsme. Ale je to pozitivní signál. Že když makáme, výsledky se dostaví. Měli bychom si to už konečně zafixovat do hlavy, ztratit respekt a hrát svou hru. Věřím, že na dalším turnaji už body urveme – a to bude zlom, který nás nakopne dál.