Sestava:

Jakub Koutný, Michal Tižo – Tobiáš Fraus, Filip Jančík, František Jelínek, Michal Kačo, Martin Kameník, Lukáš Kráčmar, Patrik Kroupa, Daniel Němeček, Tomáš Stýblo, Jáchym Škultety, Nela Vitásková

Turnaj se odehrál na několika místech v Olomouci a blízkém okolí. Kategorie B14 (starší žáci) byla jednou z nejnadupanějších. Hrálo v ní 28 družstev v 7 skupinách. Zúčastnily se nejen české a moravské týmy, ale dorazila i mužstva ze Slovenska či Lotyšska.

Los nám přisoudil skupinu G a soupeře Snipers Šamorín, 1. SC Bohumín 98 a Sokol Brno I EMKOCase Gullivers.

Skupina G: Vítězná jízda

1. SC Bohumín 98 – SK K2 Prostějov 3:8
Hned od úvodní minuty to byla gólová smršť. Šestá sekunda – gól. Ve třetí minutě svítí na tabuli 3:0 pro nás. Posadili jsme soupeře na kolotoč a sebrali mu vypínač. Tým z Bohumína se nevzdával. Ale náš tým držel otěže utkání pevně v rukou. A když jsme inkasovali branku, hned jsme na oplátku přidali branky dvě.

SK K2 Prostějov – Snipers Šamorín 4:1
Slovenský tým také nedostal moc prostoru a šancí. Postupně jsme navyšovali skóre. Tempo hry bylo vysoké, kombinace svižné a střely přesné. Zasloužená výhra.

Sokol Brno I EMKOCase Gullivers – SK K2 Prostějov 3:3
Třetí zápas ve skupině byl z jiného ranku. Gulliveři nejsou žádná ořezávátka a tentokrát jsme tahali za kratší konec provazu. Po první polovině (hrálo se 2 × 15 minut) jsme prohrávali 3:1. Místo našeho tlaku v druhé půli přišel zbytečný faul a oslabení. A byl to zlomový okamžik utkání. Neskutečným držením míčku a sólem přes celé hřiště udělal Míša ze soupeřů kužely a zavěsil. Pro soupeře ledová sprcha, pro nás živá voda. Nasazení týmu a vyhecovanost zápasu stoupala do výšin. Náš tlak přinesl ovoce. Srovnáváme. Závěrečné minuty byly o morálce a odpovědnosti. Neudělali jsme chybu a zápas skončil spravedlivou remízou – žádná nuda, jen čistá florbalová paráda! Tahle plichta nám přinesla prvenství ve skupině.

Play-off: Napětí a akce až do konce

SK K2 Prostějov – FBC Hranice 3:2
Play-off nám do prvního kola přineslo Hranice. Tým, se kterým jsme v uplynulé sezóně sváděli tuhé boje o první místo v soutěži. A ani tenhle zápas nebyl výjimkou. Bojovalo se o každý míček. Skóre se přelévalo ze strany na stranu. Dvě minuty do konce srovnáváme na 2:2. Následují samostatné nájezdy. Tohle nechceš. Po famózní skupině přece nevypadneme v prvním kole kvůli dovednostní soutěži. Tepovka míří do výšin. Volba pro nájezd padla na Paťu, Tobiho a Dana. Do brány se postavil Míša Tižo. První sada nájezdů. Obě družstva proměňují. Naši hráči nenechávají nic náhodě. Žádné vysávání a podobné pitomosti. Nekompromisně zakončené nájezdy. Druhý nájezd soupeře Míša chytá, Tobi vymete pavučiny ve víku. Třetí nájezd soupeř dává. Máme šanci si to urvat sami. Dan poslechl radu a šel na jistotu. Góóóól! Střídačka vybuchuje. Tohle je nádherný pocit. Radost, smích, vřískot, objímání, …. Týmem projela mrazivá vlna extáze. V obličejích soupeřů jsou slzy. Bylo to tak blízko. Byl tu ale lepší tým – SK K2 Prostějov.

FBS Olomouc – SK K2 Prostějov 2:5
Následuje večerní zápas s kamarádským týmem FBS Olomouc. V úterý před turnajem jsme si dali společný přátelák a prohráli jsme 6:9. Tento zápas jsme chtěli, ale v pozdějších kolech play-off. Domácí tým ženou plné tribuny. Předvádíme bojovný a odpovědný výkon. Neustálý pohyb dělá soupeři problémy. A najednou začnou padat góly. 1., 2., 3. … Už to vypadá, že jsme soupeře zlomili. Ne, ne. Tohle je tvrdý soupeř. Za 13 sekund je sníženo. Nervozita stoupá, přidávají se fauly na obou stranách. Dvě a čtvrt minuty do konce vedeme o 2 branky. Soupeř si bere oddechový čas. Je nám jasné, že teď na nás vletí. A přidají hráče do pole místo gólmana. Jenže náš tým jede na bojovné vlně. Hecování hráčů mezi sebou dodává energii celému týmu. Je to naše! Budeme hrát čtvrtfinále.

FBC Přerov – SK K2 Prostějov 3:1
Další kolo play-off chvilkami vypadá jako sraz nevidomých. Nejčastější věta rozhodčích je „já jsem to neviděl“. Soupeřem je Přerov, který hrál loni vyšší soutěž. Bitva je to vyrovnaná. Oba týmy chtějí strašně moc. Hra se přelévá v divokém tempu. Po ztrátě se okamžitě valí útočná vlna na druhou stranu. Drobná chyba a prohráváme 1:0. Nic se ale neděje, jedeme dál. Pořád je to hratelné. Pak přijde rána do vazu. Soupeř dává gól z brankoviště. Rozhodčí stojící 2 metry od místa zopakuje svou oblíbenou repliku. Náš obránce mu ukazuje, kde stál soupeř a odkud padl gól. Výsledkem je trest za nesportovní chování. Tým je na dně. Cítí velkou křivdu. Zbývá 8 minut. To, že náš tým je silný a bojovný, už víme. Hráči se snaží vymáčknout poslední zbytky sil. Snižujeme na 2:1. Soupeř začíná nervóznět, nahazuje dlouhé balóny a snaží se získávat čas v rozích. Jdeme do šesti. „Pojďme si to urvat“ řve náš tým. Ztráta míče a soupeř jde sám na prázdnou branku. Tobi se na poslední chvíli pokusí zasáhnout. Bohužel, srazí hráče. Rozhodčí přidají další kamínek do svého nejistého vystoupení. Zahlásí „technický gól“. Co už, že v pravidlech florbalu nic takového není. Zmar, kam se podíváš. Po diskusi a naší argumentaci mění rozhodnutí na nájezd. Je tu světlo na konci tunelu. Stále máme šanci. Soupeř však proměňuje a my již nemáme čas na zvrat. Škoda. Vyrovnaný zápas. Kvalitní soupeř. Parádní florbal od obou týmů ve skvělé kulise fandící celé haly. Hráči padají na zem či střídačku a rukama si zakrývají obličeje. Nejedna slza ukápla. Byli jsme tak blízko od bojů o medaile.

Komentář trenéra Martina Černého

Z pozice trenéra hodnotím turnaj jako velmi povedený. Hráči ukázali, že dělají pokroky a mají na to hrát s nejlepšími týmy. Obrovská bojovnost, nasazení a pohyb byly faktory, které dovedly tento tým na sdílené páté místo. Za mě velký úspěch. O kvalitě svědčí i další ukazatele. Ze 467 hráčů, kteří se zúčastnili bojů v kategorii B14, máme na 4. místě kanadského bodování 2 hráče s 15 body. Míša Kačo a Tom Stýblo ukázali, že jsou připraveni vletět do sezóny v obrovské formě. A to hráli o 2 zápasy méně než soupeři v bodování nad nimi. Tomovi navíc patří prvenství v počtu vstřelených gólů (11 branek)! Ačkoliv šlo o chlapecký turnaj, hrály na něm i dívky. A nejlepší holkou v kanadském bodování je naše Nela Vitásková.

Jsem na vás moc pyšný, týme! Dobrá práce.