V domácím prostředí jsme odehráli poslední turnaj letošní sezóny a symbolicky tak zakončili další společný rok plný tréninků, zápasů, zážitků i radosti z florbalu. Pro děti to byl nejen poslední turnaj, ale také příležitost ukázat, jak velký posun během sezóny udělaly.
V neděli 3. května odehrála naše florbalová přípravka svůj poslední turnaj sezóny. Na hřišti jsme se postupně utkali s týmy Litovle, Šumperka, Vikýřovic a Mohelnice.
Reportáže z utkání - po 11. 5. 2026 - Sehnálek Petr
PFC - Mladší žákyně: Zlaté prostějovské holky
Během prvních květnových dnů se tým mladších žákyň SK K2 Prostějov HOLKY, posílený hráčkou Přerova Terkou Omámikovou a nově příchozí Eliškou Přibylíkovou z Nezamyslic, zúčastnil podruhé v tomto roce pražského florbalového turnaje PFC Spring. Po lednovém krásném druhém místě jsme všechny toužily dosáhnout na
metu nejvyšší. Myslím, že si každá v hloubi duše vytvářela velký tlak sama na sebe, ale navenek to nebylo znát.
Rozlosování skupin nebylo příznivé oproti jiným skupinám. Já říkám: „Je jedno, proti
komu hrajeme, porazit můžeme kohokoliv.“
Den první, pátek:
12:10 máme naplánovaný jediný zápas proti Chomutovu. Silného soupeře porážíme
3:2. V utkání se blýskne hattrickem Maruška Hladilová. Odpoledne se jdeme projít do
zahrady Kinských, kde obdivujeme vodopády a vyhlídku na Prahu. Pokračujeme na
Petřín, Malou Stranu a Karlův most.
Den druhý, sobota:
10:30 začínáme proti FbŠ Bohemians (bílé). Po nervózním začátku přebíráme otěže
zápasu a vítězíme 8:1. V utkání zaznamenává čtyři góly Sofča Vyskočilová a po dvou
brankách Kája Šustrová a Barča Čejková. Je to naše jediná výhra v turnaji o více než
jednu branku.
V 17:10 se potkáváme se soupeřkami Prague Tigers Nehvizdy Orange. Těžké utkání
s houževnatým soupeřem vyhráváme 4:3 gólem Sofči Vyskočilové v poslední minutě.
Ta zapisuje dvě branky stejně jako Nicol Polýnková.
Ve 20:30 utkání se Štírkami České Budějovice končí jedinou remízou v turnaji. V
průběhu zápasu dotahujeme dvoubrankové manko, což se daří díky Barči Čejkové a
Marušce Hladilové. Jsme jediný tým ve skupině, který neprohrál žádný zápas, a
postupujeme z prvního místa do nedělního čtvrtfinále.
Den třetí, neděle:
11:20 vstupujeme do čtvrtfinálového zápasu proti týmu Gepardi Brno. Začíná boj o
postup mezi nejlepší nebo o cestu domů. Velmi napínavý zápas končí naším
vítězstvím 2:1. O góly se dělí naše skvělé sourozenecké duo Pája a Kája Šustrovi.
Vzhůru do semifinále.
Ve 14:40 otevíráme semifinále a čeká nás nejtěžší utkání
turnaje proti výběrem nabitému týmu ORCA Krnov. Ujímáme se dvougólového
vedení, ale soupeřky ve druhé půli srovnávají. Nic nevzdáváme a díky velkému
povzbuzování a pokynům mé asistentky a budoucí skvělé trenérky Edity Vaškové,
která burcuje hráčky k maximálnímu napadání, se tento strategický tah ukazuje jako
klíčový. Soupeřky jej nečekají a minutu a půl před koncem dává rozhodující gól na
3:2 Terka Omámiková. Dalšími střelkyněmi jsou Maruška Hladilová a Kája Šustrová.
Odpočítávání posledních vteřin a závěrečný hvizd otevírá bránu do finále a my do ní
s obrovskou radostí vstupujeme.
V 19:00 nás čeká finále v již známé hale Jedenáctka na Chodově:
SK K2 Prostějov HOLKY vs. FbŠ Bohemians (zelené).
Říkám holkám: „Tohle je ta chvíle, kvůli které jsme tady. Vím, že vás všechno bolí,
ale teď půjdete a dáte do toho všechno.“ Utkání začíná a je vidět, že soupeřky jsou
unavenější než my. Přesto dvakrát inkasujeme. Zlepšujeme pohyb a ještě do
poločasu snižujeme zásluhou Terky Omámikové a vyrovnáváme díky Marušce
Hladilové. Ve druhé půli i přes množství šancí gól nepadne a jde se do prodloužení.
Je to už jen o jednom gólu – kdo ho dá, slaví zlato. Krátce po začátku prodloužení
uniká Maruška Hladilová po křídle, její stažená střela se odrazí před malé
brankoviště a tam ji do odkryté brány uklízí zlatým gólem Nicol Polýnková. Mozek
dává signál a propuká vítězná euforie. Florbalky létají vzduchem jako v Naganu 98.
Emoce, křik a slzy štěstí jsou uprostřed hřiště vidět i slyšet na každém z nás.
Závěrečný ceremoniál, předání medailí, poháru a vítězné focení jsou naší odměnou.
Vím, že jsem nezmínil jednu důležitou osobu, která stojí celou dobu za všemi
hráčkami, a je stejně důležitá jako vítězné góly – naši skvělou gólmanku Jitku
Štefkovou.
Bez ohledu na to, kdo kolik dal branek, je soudržnost kolektivu
nejdůležitější.
Chtěl bych moc poděkovat všem hráčkám za týmový výkon.
Cesta na vrchol byla těžká a místy trnitá, ale vypořádaly jsme se s ní. Děvčata si
sáhla až za hranice svých sil a našla v sobě sílu, o které ani nevěděla. Ukázaly, že i
těžké soupeře či nepříznivě se vyvíjející zápasy mohou otočit, když budou věřit sobě
i svému týmu. Od vyhraného čtvrtfinále jsem holkám opakoval, že máme něco, co
ostatní ne – jejich týmovost a nás dva s Edit. Velké díky patří rodičům, kteří nás
podporovali u obrazovek i těm, kteří s námi prožívali turnaj osobně v hledišti. Vaše
podpora, výchova, práce s dcerami, cesty na zápasy a další drobnosti, které nejsou
vidět, ale jsou důležité, jsou nedílnou součástí našeho týmu SK K2 Prostějov HOLKY.
Děkujeme.
Komentář asistentky Edit:
Tahle sezona pro mě byla úplně první trenérská a nikdy by
mě nenapadlo, že skončí tak obrovským úspěchem. Jsem neskutečně pyšná na
každou jednu z nich – na jejich bojovnost, odhodlání, týmovost i na to, jak dokázaly
držet při sobě v těžkých momentech. To, co jsme spolu zažily byla jízda, na kterou
nezapomenu. Vidět, jak se navzájem podporují a jak dokážou otočit zápasy, které už
se zdály ztracené… to je pro trenéra ta největší odměna.
Holčičky, děkuju vám za emoce, za radost, za slzy štěstí, za každý gól. Děkuju, že
jste mě přijaly mezi sebe a že jsem mohla být součástí vašeho příběhu. Tahle sezona
byla teprve začátek. A jestli takhle vypadá začátek, tak se nemůžu dočkat toho, co
přijde dál.
Když se v pátek ráno na prostějovském nádraží objevily naše hráčky ještě s ospalýma očima, ale s úsměvem od ucha k uchu, věděli jsme, že nás čeká víkend, na který budeme dlouho vzpomínat. Vlak v 5:00 ráno není pro nikoho jednoduchý start, ale děvčata to vzala jako dobrodružství. A přesně tak se nesl celý turnaj – jako jedna velká společná výprava.