Ahoj Honzo, vítej po dvou letech zpět! Svůj návrat jsi nemohl načasovat lépe. Byl jsi hned u dvou stříbrných úspěchů našeho oddílu v právě uplynulém ročníku. Blahopřeji! Jak hodnotíš uplynulý ročník?
Ahoj Luke, děkuji za přivítání. Dvě stříbrné medaile vypadají na papíře sice skvěle, nicméně v našem oddílu máme jen ty nejvyšší cíle, takže máme pořád na čem pracovat, hlavně v C-týmu bylo konečné umístění spíše zklamání.

Který z úspěchů je pro tebe tím nejcennějším? Ten který si vybojoval společně se spoluhráči jako hráč nově vzniklého C týmu nebo jako součást trenérského týmu starších žáků?
Jednoznačně stříbrné medaile s týmem starších žáků. Dokonce si myslím, že kluci měli i na pomyslný zlatý grál olomoucké ligy. Ten nám o malý kousek nakonec utekl. Tým ještě nebyl natolik vyspělý, aby dokázal zvládat důležité zápasy s grácií, jaká by tomu slušela. O to větší je to motivace do příštího ročníku, kdy musíme všichni makat po celou dobu sezóny.

Další zajímavostí je, že jsi byl u dvou výsledků výše zmíněných týmů, které patří jistě k těm historicky nejvýznamnějším v počtu vstřelených branek v jednom utkání pro naše barvy. Výsledky byly opravdu bláznivé, jak vzpomínáš na tyto momenty?
Ano, v obou zápasech to byl souboj Davida s Goliášem. Tentokrát však pomyslný David absolutně nedokázal vzdorovat naší útočné síle a zrodily se z toho nejvyšší výsledky historie našeho oddílu. (24:8 a 25:1) 

Co tě motivovalo k rozhodnutí si stoupnout na lavičku a být součástí trenérského týmu starších žáků?
Je to jen další z mnoha možných stupínků v oblasti sportu. Hráčem jsem již dlouhá léta, pozici rozhodčího jsem si taky vyzkoušel a teď nastal čas na první trenérské krůčky a musím říct, že to bylo dobré rozhodnutí. 

Jaké jsou tvé trenérské filozofie a co se snažíš mladým florbalistům předat?
Zejména disciplínu, budování a posilování pozitivního vztahu ke sportu a pokud možno tak i důvěru. Trenér by neměl být jen autorita, ale zároveň i někdo, komu můžou hráči věřit. Není to jednoduché, ale věřím, že se nám to alespoň částečně daří. 

Před návratem do našeho oddílu jsi v sezoně 2022 - 2023 nenastoupil k soutěžním utkáním. Patřil jsi k hlavním zbraním našich mužských celků, proč jsi se rozhodl pro vynechání kompletního ročníku a co jsi dělal během této doby?
To napsal sám život. dostal jsem se do zahraničí, konkrétně do Norska, kam jsem vycestoval již podruhé. Celkem jsem tam strávil téměř 3 roky. Věřím, že to pro mě byla poslední zahraniční štace, priority jsou v mém životě aktuálně jinde. Nicméně kdokoliv by měl možnost vycestovat do zahraničí, doporučuji. Pokud možno o samotě, je to neobvyklá zkušenost s ideálními podmínkami pro sebepoznání. 

V následujícím ročníku 2023 - 2024 jsi se na florbalové palubovky vrátil jako opora B týmu Přerova. Co tě vedlo k tomuto rozhodnutí?
Ano, to byla taková souhra náhod, kdy jsem nebyl úplně šťastně přivítán na tréninku v Prostějově. A tak v domnění toho, že nejsem vítán, jsem si našel jiné angažmá. Bylo to jen na pár měsíců, teď jsem zpátky v Prostějově a na tom se již nic měnit nebude. 

Jaké byly tvé pocity, když jsi poprvé po návratu opět nastoupil k zápasu v našich barvách? Bylo něco, co tě překvapilo?
V době mé nepřítomnosti se toho poměrně dost změnilo. Vedení, noví hráči, měnil se i trenérský post atd. Byl tu pokus o restart florbalu v Prostějově, který se dle mého názoru, daří realizovat. Pomalu ale jistě se florbal dostává na profesionálnější úroveň i v menších městech a oddílech, jako je ten náš. Už si na trénink nenosíme svůj vlastní míček a netrénujeme v malých sokolovnách, které na náš sport zbyly. Máme většinu potřebného vybavení, halu v centru města, trenérský štáb a podmínky, které před 15ti lety byly nemyslitelné. 

Vrátil ses zpátky ve skvělé formě, pohled na tvé letošní statistiky vyvolává u fanoušků nadšení. Jak jsi se na návrat fyzicky a psychicky připravoval? Můžeš nám prozradit nějaké detaily ze Tvé přípravy?
Čísla nejsou špatná, ale já nejsem spokojen. Trápila mě zejména nedostatečná fyzická kondice, což se nejvíc projevilo v těch důležitých a těžkých zápasech. Na zlepšení do příští sezóny už usilovně pracuju. Rád přes léto jezdím na silničním kole, chodím s pesanem na vycházky do přírody a občas vyrazím i na nějaký ten výlet do hor i plavání a nějaký ten výběh si taky najdou své místo.

Velkou porci bodů jsi nasbíral i v A týmu mužů, který se od tvého působení proměnil. Cíle před sezonou byly velké, ale očekávání nakonec naplněna nebyla. V čem vidíš příčinu nesplnění vytyčeného cíle?
Nakonec nám chybělo k naplnění cíle daleko méně, než jak se může při pohledu na konečnou tabulku zdát.  Nevyšlo nám to hlavně kvůli katastrofálnímu úvodu do sezóny, kde jsme ještě nebyli na týmové vlně a spoustu věcí jsme ladili až za pochodu. I florbal je práce s lidmi, což není nikdy jednoduché. Sladit na jednu notu 10 - 15 hráčů si vezme čas. Podle mě to nebylo až tak o nedostatečné florbalové kvalitě, jako o nedostatku týmovosti a chtíče. Postupem sezóny se nám podařilo tyto aspekty zásadně zlepšit a doufám, že na ně navážeme i další sezónu hned od prvního utkání. 

Na členské schůzi, které se nedávno konala jsi byl zvolen do vedení oddílu. Co Tě vedlo k tomu kandidovat do Výkonného výboru?
Zvědavost, ambice a chuť učit se novým věcem z prostředí našeho oddílu. Zároveň je to pro mě možnost, jak se podílet na dalším rozvoji a posunu fungování našeho oddílu k lepšímu. Snad se tato idea bude dařit.

Vidíš svou florbalovou budoucnost spíše na hřišti, na lavičce, ve vedení oddílu či v kombinaci těchto tří pozic?
Momentálně se budu snažit zvládat všechny tyto pozice, je to výzva, ale zvládat se to dá. Velkou výhodou je, že všechny tyto pozice spolu úzce souvisí a díky tomu mohu vidět naše prostředí komplexně.

Co bys vzkázal florbalistům, kteří zvažují návrat po delší pauze?
Neváhej a dělej, co Tě baví.

Nyní nás čeká několik měsíců bez soutěžního florbalu. Jaké jsou tvé plány na léto a do nadcházející sezóny?
Nic speciálního, nějaká ta dovolená, výlety na kole, fyzická příprava a taky nějaká ta zábava a pohoda při letních dnech.  

Honzo, díky za rozhovor a užij si léto!
Děkuji za rozhovor, užívejte si volno, ale opatrně, ať nemáte v září moc upnutý dres, to se pak těžko běhá.

Na závěr bych chtěl ještě poděkovat za spolupráci v sezóně mému kamarádovi a spoluhráči, Kubovi Krnáčovi, který je sice už veterán, ale boduje jako Gretzky v nejlepších letech. Také bych chtěl znovu smeknout před Helisem a Čmelisem, kteří zvládli další sezónu s bravurou a opět ukazují, že věk je jenom číslo.