Jirko, gratuluji ke znovuzvolení do role předsedy klubu. Tuto funkci jsi zastával už od vzniku klubu v roce 2007 až do roku 2023, i když s několika přestávkami, kdy jsi si odskočil do role člena výkonného výboru. Co tě přimělo k návratu do vedení?

V prvé řadě děkuji. Byla to kombinace více faktorů. Hynek Pecha skončil, Matěj O. a Jan S. přebírají řízení celého klubu po stránce organizačně sportovní a bylo by dobré, aby měli od někoho zpětnou vazbu a zároveň, aby ve výboru byli lidé se vztahem ke oddílu florbalu. Navíc já chci stále pomáhat, být na domácích turnajích, pískat nebo pořádat, shánět sponzory, pracovat na dotacích atd.

V roce 2023 jsi pozici předsedy opustil, do vedení klubu nastoupila čerstvá krev a nastaly změny, které postupně nesou své ovoce. Můžeme v klubu s tvým návratem do předsednického křesla očekávat nějaké další novinky?

To je spíše otázka na kluky výše. Já mohu jen potvrdit, že mají jasně nastavenou vizi, posouvají ten oddíl po stránce organizační, členské, ale hlavně sportovní. Především pak vidím velkou vášeň, ochotu a pracovitost. Souhlasím s Matějem, který řekl, že jsme na přechodu od středního oddílu k tomu většímu.

Když se ohlédneme zpátky do roku 2007, kdy jste klub s Jaroslavem Skopalem a Janem Novákem zakládali, napadlo by tě tenkrát, kde bude klub o dvě dekády později?

Cíl bylo vytvořit oddíl florbalu s plnou strukturou v mládeži a dětech. To se povedlo relativně brzy, ale dle mého charakter sportovního oddílu to má cca od roku 2021 a později, kdy jsme se přesunuli na Vápenici, máme placené zaměstnance a široký trenérský aparát, a už to není show ve dvou třech lidech.

V minulosti sis také vyzkoušel vést klub na dálku, když jsi byl pracovně v zahraničí. Jak vzpomínáš na tuto zkušenost?

Naštěstí v neštěstí to byla doba Covidu, 2019 - 2021, kdy se toho moc neodehrálo. Já žil v Mnichově a z pohledu osobního to byla jedna z nejlepších zkušeností mého života. Top město, podobná kultura, Bavorsko samo o sobě je ráj na zemi. Tehdy jsme měli za úkol ten sport nějak udržet, to se povedlo, a jak zmiňuji výše, pak to nová krev rozjela.

V současné chvíli náš klub potvrzuje dominanci ve městě a je tím největším. FBC Playmakers těží ze své dřívější slávy i návratu svých legend a na scénu se přidává další klub, který spoluzaložil jeden ze zakladatelů našeho klubu. Navíc se v něm objevuje mnoho jmen, která prošla naším klubem. Nejsou tři kluby na čtyřiceti tisícové město až příliš? Zvlášť když se o děti a mládež perou i další sportovní celky?

Jsou. Nedá se nic dělat. S Playmakers se snad jednoho dne na něčem domluvíme a posuneme ten florbal zase o stupínek dál. Naše hodnoty a cíle se však nemění. Chceme mít silnou mládežnickou složku, časem dostat muže zpět do Divize, a nebo dorostence do 1. ligy. Máme na to lidi, zázemí, odhodlání a finance. Super výhodou je, že mladší, starší žáci a dorostenci už hrají regionální soutěže, kde naráží na týmy z Ostravy, Třince, Havířova a začínáme jim lehce konkurovat. To je důkaz dobré a dlouhodobé práce

Kromě návratu do vedení jsi před loňskou sezonou učinil ještě jedno velké rozhodnutí, kterým jsi překvapil celou svou fanouškovskou základnu. Po 13 letech ses rozhodl znovu rozdávat florbalovou radost přímo mezi mantinely. Co stálo za rozhodnutím oprášit florbalovou hůl?

Dim Mak Prostějov neboli naše Béčko jsou legendy, tudíž bylo třeba je podpořit, naučit pravidla, klidnit jejich emoce v zápasech a zvýšit jim věkový průměr. Navíc se tam setkala původní parta jako Vašut, Krnáč, Vlček, Smička nebo doktor Kratochvíl, který sice netrefí branku ani z metru, ale časem nám všem zooperuje nohy. Ale na rovinu, florbalově ani fyzicky to už u mě není ono, aspoň vím, kam si mám stoupnout. Ještě bych vyzvedl hráče Martina Kryla, ten je z jiné planety, jeho fyzička a přehled. Doporučuji všem sledovat.

V minulé sezoně ses dokonce střelecky prosadil v přesilovce proti svému mateřskému klubu FBC Playmakers. Jaké vzpomínky v tobě tento moment zanechal? Někteří tomu dodnes nemohou uvěřit.

Obrovská chyba jejich týmu, že mě nebránili, když jsem natahoval skoro ze třetiny hřiště. Střelu samotnou pak nikdo neviděl, protože cílem bylo nahození, respektive nahrávka na teč. Já tam nejsem od střílení branek, takže ano, nikdo tomu nevěří ani dnes.

Na florbalové scéně jsi známý také z jiné pozice, působíš jako rozhodčí i kouč rozhodčích. Jak ti zkušenosti rozhodčího pomáhají při samotné hře a naopak, pomáhá ti pohled hráče při řízení zápasů?

Jako rozhodčí, co hraje nebo hrál, získáváte rychleji cit pro hru a také máte sebereflexi. Nám je jedno, kdo nás v Béčku píská, ale je vidět, že ti kluci nemají cit, což se dá ještě pochopit, ale že často jejich břicho má obvod nemalý, už naši frajeři “koušou” špatně, protože každý, kdo florbal hrál, tak ví, že se tam musí běhat. To platí pro rozhodčí také a když Krnymu třikrát řeknou, že to neviděli, čti nestíhali, tak jaká bude asi jeho reakce. Já dnes pískám tam, kde je potřeba od přípravky po muže na regionu. Více a více ale pracuji jako kouč rozhodčích na elitních soutěžích (Superliga, 1. liga atd.), jsem i členem celostátní Komise rozhodčích, mentor a vzdělavatel. Všem našim dorostencům a juniorům doporučuji začít pískat. Nejlepší brigáda od září do dubna. Je to dělám už skoro dvacet pět sezón.

Jirko, děkuji za rozhovor a přeji, ať se ti daří nejen v roli předsedy, ale i na hřišti!

Já děkuji za rozhovor. Chci poděkovat hlavně trenérům. Děláte to výborně. Pak také hráčům a hráčkám, rodičům a všem lidem okolo našeho SK K2 florbalu. Jdeme správnou cestou, #spolecnenavrchol.