Ahoj Matěji, od našeho posledního rozhovoru se několik věcí změnilo. Například jsi se rozhodl nepokračovat v nejvyšším vedení oddílu. Jaké jsi k tomu měl důvody?
Ahoj Luke, těch důvodů bylo víc. Primárně za tím stála nějaká potřeba změny a nového impulsu. Přišlo mi důležité vrátit se zpátky primárně k trenérské činnosti, abychom zlepšili tréninkový proces, který u mě bohužel v minulých letech oslabil na důležitosti.

Jak hodnotíš s odstupem času své dvouleté období na pozici předsedy oddílu? Povedlo se splnit vytyčené cíle?
Velká škola. Myslím, že se toho povedlo realizovat dost. Za dva roky se nám podařilo nastavit hodně procesů, které bylo potřeba mít do budoucna. Posunuli jsme se v organizaci, některé věci se začaly konečně dělat systematicky. Samozřejmě to mělo i své horší chvilky, které s odstupem mrzí, ale bez toho to nejde bohužel nikdy. Jako největší úspěch pak beru předání štafety skvělým lidem, kteří myslím posunou náš oddíl zase o kus dál.

Nově jsi přebral část agendy Michala Tomigy, který v oddílu po třech letech nepokračuje a jsi nyní šéftrenérem mládeže společně s Filipem Antelem. Co tě vedlo k tomuto rozhodnutí? Hrálo hlavní roli to, že máš již několikaleté zkušenosti s trénováním mládeže?
Spadlo mi to víceméně do klína. Po odchodu Míšu bylo jasné, že někdo bude muset agendu převzít, a tak jsme se na tom domluvili společně s Fildou. V tomhle jde samozřejmě velké díky za novým vedením a trenéry, kteří se vším hodně pomáhají. Co se týče zkušeností, věřím, že jsem nějaké posbíral, a mám tak co předávat.

Minulou sezónu měl oddíl přihlášené jedno dívčí mládežnické družstvo. Letos jsou to dvě. Příští rok budou tři?
Moc rád bych řekl, že ano. Snažíme se pomalu ale jistě dívčí složku rozvíjet, abychom umožnili co nejvíce lidem hrát florbal. Družstev se budeme snažit vždy přihlásit takový počet, aby každý dostal příležitost hrát proti svým vrstevníkům a zároveň byl dostatečně herně vytížený.

Nově se podařilo rozjet pilotní ročník družstva žen, které hraje ve formátu 3 + 1. Můžeme se těšit na návrat bývalých hráček, které zde v minulosti působily? Vrátí se ženy i k formátu 5 + 1?
Soupiska žen se od začátku září pěkně rozšířila. Zapojilo se několik našich bývalých hráček, holky, které vycházely z dorostenců a taky aktivní maminky. Je super, že tým vzniká. Co bude příští sezónu, bude hlavně na holkách. Uvidíme.

V uplynulém ročníku jsi vedl A tým mužů jako hlavní trenér. Cílem bylo postoupit. Což se nakonec povedlo, ačkoliv nesportovní cestou, díky reorganizaci ve vyšších soutěžích. Z kraje aktuální sezony vedl tým Radek Pařenica, který však již opět nepokračuje. A tým tedy spadl opět do tvých rukou?
Situace kolem Áčka je složitá. Jsme samozřejmě rádi, že nám Divize byla nabídnuta a tým se jasně vyjádřil, že o ni má zájem. Chtěli jsme najít takové řešení, které by bylo ideálně dlouhodobější. S Pařou to nakonec bohužel nevyšlo kvůli pracovnímu vytížení. Na řízení se teď podílím já s Honzou Smičkou.

V současné chvíli čítá A tým mužů 7 posil. Můžeme v rámci spolupráce s Olomouci nebo jinými týmy očekávat ještě nějaké nové tváře?
Potřebovali jsme hlavně rozšířit kádr, protože nám bylo jasné, že hrát každý víkend nebude úplně snadné. Nakonec se to myslím docela povedlo. Vstoupili do toho mladší kluci z FBS Olomouc, jejichž adaptace byla hladká díky Matěji Pechovi. Získali jsme taky na několik zápasů Marka Ďopana, který nám taky pomohl.

Jsem ale hlavně rád, že se do Áčka po dlouhé době stabilně zapojují naši odchovanci. Jedině takto máme šanci být úspěšní dlouhodobě. A o to nám primárně jde.

Objevuješ se jako součást trenérského štábu na Kempech talentované mládeže. Jak jsi se k této pozici dostal?
Byl jsem osloven Tomášem Hruškou, jestli bych o to neměl zájem. Po nějakých detailnějších rozhovorech jsem přijal, protože jde o skvělou příležitost a samozřejmě čest.

Na Kempech náš oddíl reprezentuje několik talentovaných hráčů. Můžeme očekávat, že díky kvalitní práci našich trenéru bude tato reprezentace standardem? Má potenciál reprezentovat více takových hráčů?
Je super, že se do širšího kádru probojovali hned tři naši zástupci – Nela Vitásková, Tobiáš Fraus a Michal Kačo. Jde jednoznačně o první vlaštovky práce, která se v klubu odváděla a odvádí. Jde to ale samozřejmě taky za hráči samotnými. Jejich nominace je indikátorem, že mají nějaký talent a něco si odpracovali. Je ale potřeba neusnout na vavřínech a pracovat ještě usilovněji. Do juniorské reprezentace, která by měla být vysněným cílem většiny hráčů Kempů talentované mládeže, je to ještě dlouhá cesta.

Potenciální a talentované hráče na to máme. Bude jen na nich, jestli si nominace do budoucna vydřou.

Řekl sis na kempu o některém hráči, že jej uvidíme reprezentovat například na velkých mezinárodních akcích? Kvete vám tam pod rukama takový hráč?
Jednoznačně. Je více než pravděpodobné, že se spousta hráčů z kempů jednoho dne do reprezentace podívá. Je ale třeba zmínit, že hráči ve věku 13-18 let prochází intenzivním vývojem, a můžou tak výkonnostně hodně vystřelit nahoru nebo dolů. Jak už jsem říkal, je to jen o jejich intenzivní práci.

V prosinci se v Česku konalo domácí mistrovství světa žen ve florbale. Měl jsi možnost zažít atmosféru šampionátu přímo v hale, nebo jsi turnaj sledoval spíš prostřednictvím televize a sociálních sítí?
Přiznám se, že jsem sledoval až semifinále a finále a reprezentační přestávku jsem využil spíš k oddechu od florbalu. Je ale super, jak se v tomto období začali o florbal zajímat i lidé, kteří ho normálně nesledují.

V únoru se v Prostějově uskuteční juniorský reprezentační Turnaj tří zemí, na jehož pořádání se bude podílet i náš oddíl. Jak se nám podařilo tuto akci získat? A můžeme v budoucnu pomýšlet i na pořádání dalších významných turnajů, například podobně jako v roce 2010, kdy jsme hostili finálový den poháru?
Akci se nám podařilo získat hlavně díky aktivitě Terky Krskové, která u nás dříve působila. Když se mi ozvala s tím, že by se něco takového mohlo uskutečnit u nás v Prostějově, hned jsme po tom skočili. To, jestli u nás budou takové akce budou probíhat i nadále záleží na hodně faktorech. Teď se naplno soustředíme, aby se maximálně povedla tato akce. Vstupenky ještě jsou, takže všechny zvu, aby neváhali!

Tento florbalový svátek navíc doplní domácí utkání A týmu a v Prostějově by se měly představit také elitní celky FBS Olomouc. Vše se odehraje na palubovce Sportcentra DDM Prostějov na Olympijské. Co stálo za myšlenkou propojit reprezentační turnaj s klubovým programem?
Určitě bude pro naše Áčko zážitek zahrát si na položeném povrchu a na tak velké hale. Věřím, že se nám tam podaří nahnat i více diváků, kteří vytvoří pěknou kulisu.

Výjezdní utkání FBS Olomouc se uskuteční o týden později - 15.2. Tam to zase dává smysl skrz naši dlouhodobou spolupráci a třeba i to, že za Olomouc hraje náš Matěj Pecha. I pro Olomouc to bude určitě příjemné zpestření.

Naše týmy se úspěšně představily na turnaji Prague Floorball Cup. Je to podle tebe známka dlouhodobějšího posunu a můžeme se na podobné výsledky těšit i v budoucnu?
Určitě je to výsledek nějaké dlouhodobé energie, která se do mládeže vkládá. Mládež je dlouhodobě priorita našeho oddílu a jsem moc rád, že na podobné neligové turnaje vyráží dnes už pravidelně. Cílem není primárně výsledek, ale spíš možnost konfrontace s týmy, které nás nečekají v lize. Zároveň je to taky možnost porovnat se s kvalitnějšími soupeři, kteří nám nastaví zrcadlo a třeba dají nějaký nový impuls do další práce. V neposlední řadě je to taky silný týmový zážitek.

Na sociálních sítích byla v létě prezentována netradiční série florbal vs. korfbal. Můžeme očekávat ještě další pokračování ať už s korfbalem nebo jiným sportovním oddílem? Kdy vznikla myšlenka vytvořit takovou sérii videí?
Popravdě ani nevím, jak myšlenka vznikla. Pro nás šlo o příjemné zpestření letního volna. Jestli ještě něco vznikne? To se nechme překvapit.

Matěji, díky za rozhovor a ať se daří.
Taky díky. Dovol mi ještě na závěr poděkovat všem našim členům za jejich práci pro oddíl, rodičům za podporu jejich dětí ve sportovním i nesportovním vývoji, trenérům za jejich investovaný čas a všem, kteří se na našem fungování podílí, moc děkuji. Upřímně si toho vážím.