Michal pochází z hokejové rodiny a od dětství reprezentoval naše město za místní hokejový tým. Postupem času se propracoval i do A týmu, který v té době hrál třetí nejvyšší soutěž. Ve třetí nejvyšší hokejové soutěži posbíral více než stovku startů, které rozdělil mezi Prostějov a Valašské Meziříčí. Poslední sezony nastupoval v krajské soutěži v barvách Moravské Třebové. Jeho poslední starty se datují do sezony 2016/2017. Od roku 2018 začíná působit v našem oddíle. Nejprve jako kondiční trenér a asistent. Od počátku sezony 2021/2022 přebírá roli manažera a šéftrenéra oddílu.

Ahoj Michale, rok 2021 byl pro oddíl turbulentní. V rychlém sledu po covidové přestávce skončili tvoji předchůdci Pařenica i Novák. Tehdy začala nová sezona a ty jsi naskočil do rozjetého vlaku. Dokázal ses rychle zorientovat a adaptovat do nové pozice?
Ahoj, ahoj, zdravím všechny čtenáře. Určitě to byl zajímavý rok a jak říkáš už to byl rozjetý vlak. Byly přihlášené soutěže, sestavené tréninky a realizační týmy, se kterými se málo co dalo dělat. Proto jsme se soustředili na věci, které ovlivnit šly. Což bylo doplnění počtů hráčů napříč celým oddílem a znovu nastartování klubové morálky.

V oddíle jsi tehdy nebyl žádnou novou tváří. V období před covidem jsi v našem oddíle působil jako trenér u mládeže. Baví tě hodně práce s dětmi?
Já hlavně doufám, že to děti pořád baví semnou.

Na přelomu loňského roku přebral A tým mužů Filip Antel. Zvažoval jsi také, že tým mužů přebereš nebo jsi takové ambice neměl?
Ta příležitost tu v minulosti byla, jako trenér máte radost z výsledku své práce. V mém případě, když mi svěřenec proběhne hřiště se zvednutou hlavou nahoře, se správným držením hole a myslí na to, jakým způsobem dát gól. V případě trenéra A týmu, se většinou hodnotí výsledek po sezoně. Filda nám dal scénář jak z amerického filmu. Na svůj neuvěřitelně mladý věk a trenérskou praxi si dokázal říct o pozici hlavního trenéra mužů a svou premiérovou sezonu zvládl výborně. Florbal jde pořád dopředu a Filipovo angažmá nám dalo odlišnou dávku florbalovosti, kterou dokázal nasbírat za svou hráčskou kariéru. Máme v týmu zkušené, rozumné matadory, kteří tréninkovou změnu uvítali, zároveň se díky Fildově osobnosti povedlo přivést zpět bývalé, slibné odchovance. Pokud budou borci z áčka chtít herně a výsledkově nahoru, tak tahle sezona byla určitě správným základem pro ty budoucí. Velké díky Filipovi za tuhle sezonu a nechme se překvapit co nás čeká v té nadcházející.

Podařilo se od tvého příchodu zapracovat některé tvé myšlenky nebo vize a co se naopak nepovedlo?
Nejdůležitější bylo naplnit kategorie dětmi. To si dovolím říct splňujeme. Do nadcházejícího ročníků kromě kategorie starších žáků (r. 2010 a 2011) a juniorů (r. 2006 a 2007), přihlašujeme A i B týmy. Nově přihlašujeme i tým mladších žákyň (r. 2012 a 2013). Do všech zmíněných ročníků narození stále hledáme posily, které bych tímto rád pozval navštívit jakýkoliv z naších tréninků v tělocvičně na Vápenici. Co se povedlo nejvíc je určitě vytvoření prostředí, ve kterém hráče vychováváme. Vrátili se prostějovští trenéři jako Matěj Oštádal z FBS Olomouc a Filip Antel z Bulldogs Brno. Objevil se Martin Černý z řad rodičů s trenérskou licencí, se zdravým zápalem dělat florbal. Naše bývalá hráčka Anet Pechová, jako spolehlivá, soběstačná, skvělá trenérka. To všechno jsou za mě lidi se správně nastavenými hodnotami k dětem a výchově sportovců. Hráči tu rádi tráví svůj volný čas a baví se napříč kategoriemi. Nám to zároveň dává energii a chuť dělat různé kempy s přespáváním a výlety nad rámec florbalu. Dokázat plnit a sdílet i tu společenskou službu a myšlenku florbalové rodiny, je jedním z pilířů naší výchovy. Hráči nám chtějí pomáhat s trenérskou činností, mají zájem o pořádání turnajů, dělají si licence rozhodčích. To všechno nám dává vidinu slibné budoucnosti a zdravého, bezpečného prostředí pro jednotlivce a kolektiv celkově.

Co se nepovedlo, to se povede příště.

Jaké jsou cíle do dalších let?
Růst, růst a růst. Oddílově, klubově, personálně, výkonnostně. Věřím, že jsme pro hráče zvolili dobrý přístup a podmínky, jak dosáhnout jakéhokoliv úspěchu. Ať už to bude cesta k florbalu na nejvyšší úrovni, nebo sportovní koníček s přáteli v dospělém věku. Takže pokud si do budoucna něco přeji, tak vidět ještě více kluků a holek po městě s florbalkou přes rameno, v klubovém oblečení cestou na trénink.

Nedávno se povedlo spustit e-shop s merchem oddílu. Čeká nás něco dalšího?
Službu, servis a sortiment nám zajištuje Messa Sport Agency. Prvotní spuštění nám pouze pomohlo s prostředkováním objednávek a hlavně k vylepšení službě pro veřejnost. Další chystané vylepšení se budou týkat rozšíření klubového sortimentu. Jsme rádi, že dokážeme zajistit standardy dnešní doby a zboží z e-shopu si může hráč, rodič, fanoušek nechat zaslat na adresu, vyzvednout na tréninku, či zaplatit online.

Jak hodnotíš uplynulý ročník?
Hodnotím ho velmi kladně. Žádné výsledkové normy a příčkové umístění jsme vypsané neměli. Věřím v momentální trenérské postupy a možnosti hráčů se dostatečně projevit a zvolit si tak svou florbalovou úroveň. K tomu nám pomáhají právě přihlášené A a B týmy. Herní projev a individuální dovednosti hráčů jdou nahoru. S tím jsou spojené i výsledky, které jsme letos v některých kategoriích už zaznamenali a určitě na nich chceme stavět i do dalších let. Kladně beru i úspěšné hostování některých našich hráčů a hráček ve vyšších soutěží.

Se svým družstvem mladších žáků jsi se vydal na dva vyhlášené letní turnaje do Ostravy a Brna. Splnily turnaje očekávání na nichž se tým utkal i se silnou konkurencí?
Pro mě osobně to byla první zkušenost s turnaji takové velikosti. Z hokejové praxe jsem byl zvyklý na turnaj maximálně o 10 týmech, kde se střídáte na jednom zimním stadionu, při štěstí i na tréninkovém kluzišti. A teď jsem se objevil v prostředí, kde jedny z největších měst v republice, se promění na čistě florbalové fanzony a všude, opravdu všude vidíte florbalové hole a skupiny hráčů přemísťující se z haly do haly. Bylo to něco nepopsatelného. Ta atmosféra a vřelé chování všech účastníků turnaje je něco s čím jsem se ještě nesetkal. Ať už jsme jeli jakoukoliv tramvají nebo “šalinou”, tak jsme se dali s někým do konverzace. Na každé hale si kluci vybrali svého favorita a tomu fandili. Když pak vidíte, jak jsou kluci nadšeni, že je pozdraví a poděkují junioři Tatranu, Třince, Šumperka, tak máte radost, že existuje takové prostředí, kde se hráči mohou setkávat napříč všemi kategoriemi a kluby. Z pohledu florbalové stránky nemluvě. Po prvním turnaji jsme s rodiči na sebe koukali a říkali si co je to za hráče v našem týmu. Neporovnatelné nasazení a výkony oproti zápasům ze sezony. Určitě se nám tu zrodil velmi perspektivní kolektiv hráčů, a hlavně rodičů ochotných florbalu hodně obětovat. Tyhle turnaje jsou bezpochyby skvělým výměnným zdrojem vložené energie do trénování. A radost hráčů, společně se slzami důvod pokračovat v tom co děláme.

Co dalšího se chystá v rámci oddílu na léto 2024? Můžeme opět očekávat soustředění, tábory nebo kempy?
Pro kategorii dorostenců a starších žáků tu máme opět týdenní soustředění v Kojetíně, kde si dovolím říct, že florbalové zázemí a servis ze strany Technis Kojetín je přesně to co od prázdninového soustředění čekáte. Pro mladší kategorie máme přichystané příměstské tábory.

V chlapeckých týmech se objevuje řada dívek. Některé zkusili hrát v nedaleké Olomouci čistě dívčí soutěže a nevedly si špatně. V minulosti zde byl tým žen i jeden mládežnický, ale tehdy nebyl dostatek dívek pro naplnění a tak vždy po krátkých epizodách týmy končily. Můžeme v brzké budoucnosti očekávat čistě dívčí týmy i u nás?
Samozřejmě zájem dělat dívčí florbal tu je. Ze strany veřejnosti, i svazu, cítíme že florbal v dívčí sféře získává na popularitě a není tomu jinak ani u nás v oddíle. V příští sezoně tak přihlašujeme družstvo mladších žákyň a doufáme, že to bude naše první vlaštovka do dívčího florbalu, která nám bude razit cestu i do nadcházejících kategorií. V příštím roce nás čeká Mistrovství světa ženského florbalu v Brně a Ostravě. Doufejme, že i tato akce dokáže přivést více dívek k našemu sportu a doplnit tak potřebné počty hráček k přihlášení více ženských kategorií.

Od dětství jsi hrál hokej a prošel až do mužské kategorie. V Prostějově jsi odehrál několik sezon i za A tým. Co se stalo, že se hokeji již nevěnuješ?
Přišla různá zranění a uvědomění. Ambiciózní po kariéře jsem nebyl, takže jsem se pohyboval, tam kde mě to naplňovalo a dávalo potřebnou dávku zábavy a soutěživosti. Po určitém čase člověk vidí ty důvody všech zranění a vztahů s trenéry. O to víc pak dokáže tyto situace zužitkovat do své trenérské praxe a poučit se.

Florbal má k hokeji velmi blízko, zvažoval jsi že se připojíš jako hráč k mužům?
Určitě tu ta myšlenka párkrát byla, ale kluci na střídačce moc ručníky nepoužívají, takže nevím, co bych tam kromě podávání dělal. Přiznám se, že mě florbal poslední roky baví a moc rád si s kluky zastřílím a zablbnu. Bohužel na delší fyzickou zátěž, jako je sezona se už necítím. Rád si užiju volného pohybu při cvičení, nebo si jdu zahrát jiné sporty. Hokej byl v tomhle tom přísný a časově náročný, takže pokud se najde chvilka volného času, rád si jdu zaházet míčem na koš nebo s kamarády vymyslíme jinou sportovní aktivitu. Ale je pravda, že od příští sezony se mi věkově otvírá liga veteránů, tak se necháme překvapit, jestli bychom dokázali v budoucnu přihlásit i tuto kategorii.

V našem oddíle jsi ve funkci manažera a šéftrenéra mládeže. Tyto funkce zaberou obrovské množství času včetně víkendů. Dokážeš si najít čas v takto nabitém programu i pro sebe?
Za poslední roky popravdě ne. Říkal jsem si, že dám dva, tři roky tímto tempem a uvidíme. Teď to bude čtvrtý rok a já můžu s radostí říct, že pozici šéftrenéra se nám dokázalo obsadit někým kompetentnějším, s větším florbalovým přehledem a zkušenostmi. Roky se klub vedl v duchu “ONE MAN SHOW”, tomu je snad konec a my tu máme možnost rozložení kompetencí a zaměření se na to, v čem se každý cítí nejužitečnější pro oddíl. Věřím, že nás tento krok dokáže posunout florbalově nahoru a přiblížit k naším stanoveným cílům.

Michale děkuji a přeji mnoho sil do další práce.
Já moc děkuji za prostor, děkuji celému klubu a hráčům za skvělou sezonu. A Společně na vrchol se budu těšit i na tu nadcházející. Vidíme se na ploše.